Může být AI originální bez vědomí, záměru či zkušenosti?

Jak můžeme definovat kreativitu, pokud nástroje AI jsou schopny generovat obšírné množství výtvorů, syntéz a kompozicí? Je generativní tvorba například od ChatGPT či DALL·E skutečná tvorba nebo jen a pouze sofistikovaná imitace a expropriace? Studie ukazují, že lidé často nepoznají rozdíl mezi uměleckým dílem člověka a AI – dokud nejsou upozorněni na jeho původ (Cunningham et al., 2025.).

Klíčovou otázkou zůstává: Kolik kreativity spočíváve výstupu samotném – a kolik v zadání od člověka? V roce 2024 proběhl první český rozsudek Městského soudu v Praze, který označil AI-generovaný text za nemechanický pouze tehdy, pokud do něj uživatel vložil dostatečný lidský vklad. I právo tedy implicitně uznává, že kreativita je vztah, nikoli jen výstup.

Umělá inteligence tak svými výstupy a výsledky nás konfrontuje s faktem, že definice kreativity nebyla nikdy uzavřená. AI nás tak nutí přehodnotit, co vlastně chápeme jako kreativitu. Nenahrazuje lidskou tvořivost – ale mění způsob, jakým přemýšlíme o konceptu samotné kreativity – nutí nás ji redefinovat.

Sepsala: Bc. Jasmína Rampachová